JAK UNIKÁTNÍ METODA ZLEPŠILA POHYB ŠIMONKA
Sarema pomáhá s léčbou pohybového aparátu.
Jmenuji se Lucie. Mám úžasného manžela Lukáše a dva krásné syny, Šimona (6 let) a Mikuláše (3 roky). Na příchod Šimonka jsme se s manželem moc těšili. Těhotenství probíhalo ukázkově a bez jakýchkoliv problémů, takže by nás nikdy nenapadlo, že porod bude něco, co nám tak moc změní život. Protože jsem dlouho přenášela, lékaři mi porod vyvolali a pak už bylo všechno špatně. Porod nepostupoval, Šimonka tahali VEXem, kleštěmi a nakonec jsem skončila na akutním císařském řezu. To už bylo ale pozdě. Šimonek byl dlouho bez kyslíku, takže ho museli křísit. Další den ho odváželi do Brna na JIP, kde byl kvůli epileptickým křečím uveden do umělého spánku. Zjistilo se poškození mozku a diagnóza kvadruspastiská forma DMO. Život se nám sesypal jako domeček z karet. Ale Šimonek už v nemocnici ukázal, že je bojovník. Po týdnu ho probudili z umělého spánku, začal sám dýchat a krásně papat, takže nás už za další týden pustili domů.
Od Šimonkových 6 týdnů jsme začali 4x denně cvičit Vojtovu metodu, která mu ohromně pomáhala a myslím, že ho dostala z nejhoršího. U ní jsme v podstatě vydrželi až do Šimonkových 6 let. Kolem 3 roku jsem začala přemýšlet, že by bylo fajn zkusit i jinou formu cvičení, která by Šímu i třeba bavila. V té době se u nás začal více rozjíždět koncept cvičení v oblečku therasuit. Hledala jsem něco v blízkosti našeho bydliště a narazila na Saremu, která otevřela pobočku v Brně. První konzultace byla náročná, protože Šimonek na nové, neznámé věci reagoval dost hystericky, ale stejně jsme se rozhodli to zkusit.
První blok cvičení therasiut byl 4-týdenní. Anička byla úžasná, krásně to se Šimonek uměla a cvičí s ním dodnes 🙂 V té době lezl Šíma po 4, nemluvil, ale pasivní slovní zásobě měl celkem dobrou, takže rozuměl, co se po něm chce. Žádná očekávání jsme v podstatě neměli. Brali jsme to tak, že cokoliv Šimonkovi pomůže (od spasticity, rozvíjet pohyb i mentální stránku), je krok správným směrem. Naše velké přání samozřejmě bylo a stále je, postavit ho na vlastní nohy!
Po prvním cvičení bylo znát, že je krásně protažený, zpevnil záda, takže pěkně seděl na židli, zdokonalil střídavé lezení a začal se stavět na nohy (správně přes nákrok a ne že se přitahoval rukama). Navíc cvičení Šimonka po překonání prvních strachů i bavilo, což bylo super! Takže jsme se rozhodli jít cestou neurorehabilitací i dál. Postupně jsme therasuit obleček vyměnili za theratogs, což je pro Šimonka mnohem příjemnější, ale zároveň velmi účinné. Je ale pravda, že pracujeme hodně i doma, takže jeho současný celkem dobrý stav (oproti původním prognózám) je výsledkem intenzivní dlouhodobé práce. Na neurorehabilitace jezdíme 3x ročně (vždy 2-3 týdny), jednou ročně léčebna pohybových poruch nebo lázně, 1 – 2x týdně hiporehabilitace, nově 1x za 14 dní ambulantní neurorehabilitace, 1x týdně ergoterapie, denně cvičíme a protahujeme doma (do 6let Vojtova metoda, teď už spíš Bobath, protahování a cvičení doporučené od Aničky). V 5 letech Šimonek musel podstoupit operaci šlach na nohách, po které měl 6 týdnů sádry. Měli jsme obavy, aby ho to pohybově nevrátilo o kus zpět, ale zase se projevila jeho beraní povaha. 2 týdny po sundání sáder už stál u opory, po lázeňském pobytu již zase obcházel a pak po další neurorehabilitaci začal krásně chodit s chodítkem nebo jen za jednu ruku.
Na druhou stranu je toto intenzivní cvičení pro něj velice náročné – fyzicky i psychicky. Každou intenzivku se zhruba po prvním týdnu zhorší poruchy spánku, se kterými bojujeme už od narození. Většina signálů se zpracovává a ukládá v noci, když dítě spí a neurorehabilitace vysílá velice intenzivní signály do mozku, které musí dítko zpracovat. Takže se stává, že se Šimonek vzbudí mezi 1 – 2 hodinou ranní a už neusne. To pak musíme druhý den cvičení buď zkrátit, nebo zrušit, aby se vyspal. Ale dá se to přežít a benefity cvičení určitě převáží pár probdělých nocí.
Po 3 letech, co jezdíme opakovaně na neurorehabilitace, je Šimonkův progres opravdu veliký. Od dítěte, které samo stěží sedělo, je teď schopný ujít krátkou procházku s chodítkem, doma chodí za ruku nebo obchází a konečně se začala rozvíjet i řeč (opakuje, co slyší, spojí 3 slova do věty, aby si řekl, co chce…), což je také spojeno s rozvojem mentální stránky. 🙂
Aničku máme my i Šimonek moc rádi a vždycky se na ni těšíme. Teď Sarema přidala i canisterapii, což je takový opravdu příjemný bonus a odměna po cvičení, že si Šimonek hraje s pejsky a zároveň pořád maká. 🙂 Možná by bylo fajn, zahrnout do cvičení Motomed. Máme s tím dobré zkušenosti – děti to baví a krásně si u toho protáhnou nohy.
„Cvičení v Saremě bychom určitě všem doporučili! Terapeutky jsou hodné, k dětem vnímavé a k rodičům milé a otevřené. Vždy jsme vděční za lidi, které jejich práce baví a dělají ji srdcem. Pak jsou teprve vidět výsledky! Už se moc těšíme na příště“
Šimonkova maminka
